KDO PSAL TEN DOPIS?

Začátkem června  přišla do školy velká obálka a v ní spousta dopisů! “No ano,” slyšela jsem od dětí z druhé třídy, “přece jsme psaní dopisů trénovali, to nebude náhoda!”

Každý se snažil odpovědět na dopis od svého nového kamaráda z Nivnice, jak nejlépe uměl. Poté jsme zanesli naše psaní na poštu. Paní pošťačka uvnitř pošty nám kromě známky dala i nálepky a druhá paní pošťačka jej ihned převzala a odvezla autem pryč. To bylo v Nivnici radosti, dalšího psaní a kreslení…

21.6. byl ten den, na který se obě třídy druháčků tak těšily! I naše spolužačka z Ukrajiny už se nemohla dočkat svého kamaráda Tobíka (pocházejícího z Německa, jak jsme později zjistili).

Setkali jsme se v knihovně v Uherském Brodě, kde nás čekal společný program. Děti po sobě pokukovaly, ale program na téma Atlas strašidel od Daniely Krolupperové měl přednost. Poté jsme se přesunuli do parku posvačit a konečně si popovídat s kamarády.

Poté jsme dostali úkol: najít si hezké místo v parku a v klidu zjistit o svém kamarádovi tři zajímavosti a následně je odprezentovat před oběma třídami. Povídalo se nám dobře, zjistili jsme toho o sobě hodně, ale některé přepadla tréma. Paní učitelka z Nivnice nás ale povzbudila: “Tréma, to je taková nehezká energie, ale vy jste silnější…” Děti zasvítily jako letní slunko a čelem k soše Komenského i k 30 dalším dětem promlouvaly s větší důvěrou v sebe i ve své schopnosti.

Naučili jsme se toho tento den hodně.

Školou je vlastně život sám.

PS: Za celé tři týdny co je Viktoriia v naší třídě, jsem ji neslyšela mluvit tak krásně česky, jako když prezentovala své poznatky o Tobíkovi ♥

 


Sledujte nás na Facebooku Naše videa na YouTube